test

Významnou stavebně technickou památkou vybudovanou v roce 1870 je krytý dřevěný most se šindelovou střechou, tzv.  rechle. Slovo rechle vzniklo z německého Rechen – hrábě.  Rechle nejsou v pravém slova smyslu mostem, ale technickým zařízením, které sloužilo k zadržování, počítání a postupnému vypouštění splavovaného dřeva z okolních boubínských lesů. Silné trámky zasunuté kolmo na lávku zadržovaly plavená polena.

Když byla polena spočítána a v korytě Teplé Vltavy byl dostatek vody, trámky se vytáhly a  došlo k náhlému uvolnění nahromaděného dřeva, které poté putovalo po hladině Vltavy až do papíren ve Větřní. Provoz lenorských rechlí byl ukončen až po vybudování přehrady na Lipně v roce 1959.

Celá stavba je 27,77 metrů dlouhá  a je opatřena dřevěným bedněním až po střechu  Celková výška průchozí dřevěné části od podlahy ke stropu činí 3 metry. Podlaha má šířku 1,8 metrů a je tvořena několika velmi mohutnými trámy. V těchto trámech jsou dobře patrné vydlabané otvory po zasouvání trámců k zadržování plaveného dřeva. Stavba je kryta valbovou střechou. Prostor rechlí byl dříve uzavíratelný z obou stran dveřmi. Mostovka se nachází cca 4 metry nad hladinou Vltavy na třech kamenných pilířích.

Krytých dřevěných mostů je v Čechách pouhých devatenáct, z toho pouze dva sloužily ke splavování dřeva – v Lenoře a Českém Krumlově. Vzhledem ke své  původní funkci je tato stavba cennou a ojedinělou technickou památkou historie plavení dřeva po Vltavě. O významnosti mostu svědčí rovněž fakt, že na  speciální zlaté minci vydané Českou národní bankou v roce 2014 je právě tento most.

V roce 2014 byly rechle rekonstruovány pod dohledem Národního památkového ústavu. Bylo zachováno maximum původních prvků.