Obsah stránky
Lenorské pečení pohledem A. Sobotoviče
Lenorské veřejné pečení chleba a trochu jeho historie.
Uběhlo hodně času od začátků lenorského veřejného pečení chleba, které otiskl do povědomí a možná i podvědomí návštěvníků této akce ale i samotné obce Lenora, pan Václav Mráz.
Vše to začalo v roce 1998 pod jeho vedením a jeho přátel, když dostali bohulibý nápad, podívat se do útrob stařičké veřejné pece na chleba, kterou zde v Lenoře nechal postavit zakladatel lenorského sklářství pan Johann Meyr pro své zaměstnance sklárny, a to v roce 1834. Tolik trochu z dávné i nedávné historie.
V době, kdy nebyla k dostání v obchodní síti mouka na chleba, tak se v peci ještě peklo. Později, když se zlepšilo zásobování, péct se v peci přestalo a peklo se jen příležitostně a pec začala pomalu chátrat.
V již vzpomenutém roce 1998 se tedy okolo stařičké veřejné pece na chleba upravil terén a vlastní útroby pece byly taktéž opraveny.
Problémem ale i zároveň kuriozitou bylo to, že nový výmaz a opravu nízkého pečícího prostoru této pece musel být nakonec vyřešen tak, že ho provedla tehdy jedenáctiletá Veronika Mrázová, protože se žádný z dospělých do tohoto prostoru nevešel. Pec a její zázemí bylo tedy hotové a pomalu se veřejné pečení začalo rozbíhat a přicházelo do povědomí návštěvníků obce Lenora. V roce 2001 na Silvestra proběhlo ale pečení poslední, protože pan Václav Mráz se z Lenory odstěhoval.
Na jaře v roce 2002 jsem se potkal s bývalým starostou obce Lenora, panem Richardem Němcem a ptal jsem se ho mimo jiné i na to, proč se nepeče. Jeho odpověď zněla: " Není pekař, který by se toho ujal ". Moje manželka mu řekla: "Ale on stojí zrovna vedle Vás". Po nějaké době jsme se opět setkali, to bylo ještě před povodněmi v roce 2002 a zeptal se mne, jestli jsem se již rozhodl, zda budu, či nebudu péct, když jsem ještě navíc původním povoláním pekař. Po povodních jsem tedy na jeho další dotaz kývnul. Když jsem převzal pečení po panu Mrázovi, tak mi zároveň spolu s naší pecí předal i kontakty na určité lidi, na které se můžu v případě potřeby obrátit. Byly to z mého hlediska důležité kontakty, pro další výkon práce.
Tak se rozjelo i moje působení u lenorské pece a začátky byly samozřejmě všelijaké. Mimo jiné ale i proto než veřejné pečení chleba po té přestávce, opět vešlo do povědomí návštěvníků Lenory. Začínal jsem sám. Následně se přidala paní Ludmila Karpfová. Postupně se začínala nabalovat návštěvnost čím dál tím více a už jsme na to prostě opět sami nestačili. Bylo to období velice náročné, chuť do práce ale stále byla, a tak se do toho šlo i s dalšími nadšenými spolupracovníky a veřejné pečení chleba dále pokračovalo.
Všechno jsem si zajišťoval sám, od dřeva na topení až po všechny další suroviny, které jsem pro vlastní pečení potřeboval.
Po pár letech provozování přišel ale nápad, uspořádat třeba i obecní Lenorské slavnosti chleba. Tohoto nápadu se tenkrát ujala i Velká lóže pecařská a slavností se účastnily i pekárny z okolí a soutěživě zde prezentovaly svoje výrobky pečiva – hlavně chleba.
Velká lóže pecařská se vlastní soutěže neúčastnila. Nebylo by to férové, vůči těmto jiným pekárnám, které měly výrobky upečené třeba i předchozí den.
Čas ale nejde zastavit, bohužel ani léta, a nastala doba, ohlédnout se po nějakém mém nástupci. Trvalo to ovšem tři, možná čtyři roky, než se našla za mne náhrada. Přihlásil se nakonec pan Miroslav Kutlák, který se přišel několikrát na pečení podívat, aby věděl, do čeho půjde. Pomalu se začal zaučovat, až dospěl k pevnému rozhodnutí, že toto žezlo převezme.
Po projednání a zpracování podkladů pro Obchodní rejstřík Krajského soudu v Českých Budějovicích, se stal pan Miroslav Kutlák statutárním zástupcem Velké lóže pecařské. Veřejné pečení chleba v lenorské peci tedy provozuje od 5.1.2022 oficiálně.
Já osobně, mu k tomu jako vysloužilý pekař, přeji hodně úspěchů při této bohulibé práci, aby se mu dařilo a návštěvníci Lenorského pečení opět rádi navštěvovali obec Lenoru ke své radosti jako doposud, ale i k radosti samotných aktérů, kteří zde předvádí poctivé pekařské řemeslo, bez chemie a různých přísad.
Závěrem se patří poděkovat kolektivu Obecního úřadu Lenora za vstřícný přístup k naší práci, ale i paní Ing. Lucii Kozlerové z odboru památkové péče v Prachaticích za její příkladnou pomoc v celé této historii Lenorského veřejného pečení chleba.
Přeji hodně zdaru!!
Augustin Sobotovič, dnes již vysloužilý pekař, bývalý Velmistr Velké lóže pecařské.